Chemické látky jako naši pomocníci
Chemické látky jako naši pomocníci 
Aktuálně jsem dostala inspiraci napsat článek na výše uvedené téma. Je to taková moje úvaha nad současnou situaci ohledně používání chemie versus používání přírodních produktů, které by měli obsahovat umělých, chemických látek minimum nebo žádné. Pozoruji totiž, že jako lidstvo procházíme velkými extrémy, co se týče přístupu k chemii jako takové a k chemickým látkách všeobecně. Máme tady skupiny primárně žen, které plošně odmítají jakoukoliv chemii. Nerada bych jmenovala nebo paušalizovala. Každý jsme originál a tak se to ani nedá určit. Kdo je jaký. Já jsem někde uprostřed. Vždy ve všem hledám rovnováhu. Když vidím, že někde někdo něco výrazně obdivuje a na druhou stranu něco výrazně odmítá, cítím v tom vždy varování. Například v současné době se mi nelíbí, jak nyní všude doporučují kokosový olej jako zdraví prospěšný. Předpokládám totiž, že někdo za čas přijde s tvrzením, že je to přesně naopak a že nám kokosový olej neprospívá. Je tomu tak i například s agávovým sirupem. Ten byl také všude propagován. A většinou ho nabízejí firmy, které se zabývají prodejem zdravé výživy. Aktuálně se ukazuje, že agávový sirup až tak zdraví prospěšný není. Tento fakt jsem se dozvěděla na stránkách výživové poradkyně Margit Slimákové, kterou považuji za rozumnou. A opravdu na jejích stránkách hledám inspiraci, co se výživy týče. Já osobně tyto věci cítím tak, že je ideální používat pro svojí potřebu to, v čem jsme vyrůstali a z prostředí, ve kterém žijeme. Tzn. co se týče tuků například, tak určitě doporučuji používat sádlo nebo máslo. Ale tím zase netvrdím, že bychom se měli vyvarovat všem produktům, které z našeho prostředí nepocházejí. Všeho s mírou. Asi tak bych se na to dívala. A také, jak to každý sám uvnitř cítí. Co mu prospívá a co ne. Jako lidé jsme velmi různí, máme různé krevní skupiny, které určitě hrají velkou roli v tom, jaké potraviny jsou pro nás vhodné a jaké nejsou. Je velice důležité poslouchat naše tělo a naše vnitřní pocity. Tam totiž najdeme odpověď na všechny otázky. I na ty, co přijmout do svého života a co ne.
Jak už jsem zmínila, ve všem je důležitá rovnováha. Určitě různé laboratorní pokusy, věda a její bádání má dlouhou historii. Vědecký výzkum nám má přinášet zlepšení života. Ovšem vždy je to otázka toho, kdo za tím stojí a s jakým záměrem. Pokud je to úcta k planetě Zemi a k lidskému zdraví je to v pořádku. Pokud za tím stojí finanční zisk na prvním místě bez ohledu na životní prostředí a na lidské zdraví, pak už je třeba být velmi obezřetný a opatrný. Já osobně vždy vnímám co a jak cítím, co mi prospívá a co ne. Pokud najdu nějakou informaci, která je s tím v souladu nebo v rozporu, určitě tomu věnuji delší čas a porovnávám informace z různých zdrojů, než přijmu jiný názor. I jako lidstvo se vyvíjíme a určitě je zdravé nové názory a možnosti přijímat, pokud jsou v souladu s všeobecnou prospěšností a s prospěšností nám, jako jedincům. A tím nemyslím prospěšnost finanční, ale harmonii duše, mysli a těla. Pokud nám daná věc prospívá a dobře se nám s ní žije.
Jak fungují extrémy v oblasti zacházení s chemickými látkami bych ráda uvedla na příkladu. 
My jako lidstvo jsme objevili nerostné zdroje jako je ropa a uhlí. Je to v podstatě odpad Planety Země, který si uložila hluboko do podloží, aby neohrožoval vše živé. Ale někdo s vidinou velkého finanční zisku přišel na to, jak tento odpad využit s minimálními finančními náklady a s vysokým ziskem. Samozřejmě se dnes z ropy vyrábí téměř vše. A důkazem toho, že jsme tento odpad začali zneužívat je to, že jsme v současné době zavaleni plastovým odpadem natolik, že si s jeho likvidací nevíme rady. Umírají na něj celé kolonie ptáků, které v moři nacházejí drobné plastové součátky a požírají je. Samozřejmě jim to ucpe trávicí trakt a zemřou. Máme v moři celé ostrovy zavalené plastem. To je když nám chemie neslouží, ale naopak škodí. Pokud budeme ubližovat přírodě a Planetě Zemi, velmi se nám to vymstí. My jsme její součástí a pokud budeme Planetu Zemi likvidovat, zlikvidujeme postupně i sami sebe.
Chemické látky, které jsou pro nás prospěšné
Ráda bych se touto mojí úvahou zaměřila na chemické látky, které jsou pro nás prospěšné, zlepšují nám život a nijak neškodí našemu zdraví a životnímu prostředí. Někdo totiž vytvořil seznam chemických látek používaných v kosmetice a čistících prostředcích jako nevhodné nebo dokonce zdraví škodlivé bez toho, aby si informace hlouběji ověřil a mnoho lidí se tím řídí. Ano určitě je důležité se tímto také zabývat. Ale opět bych zde ráda upozornila na extrémismus, který v dané oblasti existuje. Chemické látky, které v těchto seznamech jsou uváděny byli testovány na laboratorních myších tak, že jim byli aplikovány přímo do očí. Je jasné, když mají fungovat jako rozpouštědla, že oční sliznici poškodí !!! To je jako kdybyste si kapali šťávu z citrusů přímo do očí. 
Kyselina citrónová, která je přirozeně obsažena v citrusech, se ve velké koncetraci stane žíravinou. Dobře jí tak můžeme používat na rozpouštění vodního kamene, který velmi snadno a rychle rozpustí. A tím nám pomáhá. Je samozřejmě biologicky rozložitelná. Původně se vyráběla krystalizací z citrónové šťávy. Dnes se krystalická kyselina citrónová, kterou běžně koupíme v obchodech vyrábí průmyslově složitějším, ale ve výsledku levnějším způsobem. S původní kyselinou z citrónové šťávy už nemá ale co dělat. Určitě známe také jedlou sodu (soda bicarbona, hydrogenuhličita sodný NaHCO3 - bílý prášek se zásaditou chutí) a sodu na praní (uhličitan sodný Na2CO3 - v bezvodné stavu bílý prášek). Jedlá soda je v podstatě chemickou sloučeninou. Vytváří se z uhličitanu vápenatého (vápence), vody a jedlé soli. Procesu výroby se věnovat nechci. Chci jen podotknout, že se jedná o chemickou látku, která je našemu zdraví velmi prospěšná. V přiměřených dávkách (1 lžička denně) může fungovat preventivně proti rakovině. Vyrovnává totiž acidobazickou rovnováhu v těle a je zásaditá. Vhledem k tomu, že žijeme v kyselém prostředí je potřeba myslet na naší acidobazickou rovnováhu. Rakovinovým buňkám vyhovuje kyselé prostředí a proto je potřeba myslet na to, abychom si dali tělo do rovnováhy. Může to být i pomocí zelených nápojů, které jsou rozvněž zásadité. Lidé užívají 1 lžičku jedlé sody i proti pálení žáhy. Jinak soda jako taková má mnoho pozitivních účinků, které jsou použitelné v naší domácnosti. Na pečení, vaření, zavařování. Odstraňování skvrn. Na čištění a mytí. Dokáže vyčistit připálené hrnce.
Ráda bych se ještě zmínila o chemické látce, která je v současné době velmi kontroverzní a velmi přetřásaná. Jedná se o Sodium Laureth Sulfate. Do všeobecného povědomí se dostalo, že je tato látka rakovinotvorná a dráždí kůži. Ovšem žádné studie toto tvrzení nepotvrdily. Tato látka je snadno biologicky odbouratelná a tudíž neškodí životnímu prostředí. Její dráždivost byla opět testována na laboratorních myších kapáním do očí. Když se nad tím zamyslíte, je to nesmysl. Kde se používá jsou šampony, prací a mycí prostředky. Jejím účelem je rozpouštět a odmašťovat. Způsobuje pěnivost. Velmi záleží na její koncetraci a poměru v daném produktu. Něco jiného je poměr v prostředku na mytí nádobí a něco jiného je sprchový gel a šampon. Když se přidá do sprchového gelu nebo šamponu v určitém poměru rostlinný olej (pozor ne minerální, ten je vyroben uměle) pak už převládne účinek toho oleje a ve výsledku je naše pokožka a vlasy hebké a dobře hydratované.
Produkty denní spotřeby je nutné vybírat a používat s rozvahou a dle rčení "všeho s mírou". Vždy je potřeba myslet na rovnováhu.
Ekologické smýšlení je dnes velmi trendy. Otázka zdravého životního stylu je na denním pořádku. Bedlivě sledujeme, co jíme. Ale zamýšlíme se také nad tím, jaké prostředky používáme na mytí, uklízení a praní? I zde je potřeba vybírat s rozmyslem.
Ekologické čistící a prací prostředky
Já jsem si vybrala výrobce, kteří mají na prvním místě ochranu životního prostředí a zdraví lidí. A to že to není jen fráze je fakt, že dané produkty sama dlouhodobě používám s maximální spokojeností a majitele firmy dlouho osobně znám a mohu tak garantovat, že si opravdu stojí za výrobou produktů tak, aby měli dané vlastnosti v souladu s jejich filozofií.