Co jíst na podzim, podzimní výživa a tipy jak se chránit před prochladnutím
Co jíst na podzim, podzimní výživa a tipy jak se chránit před prochladnutím
Jistě jste si všimli, že se během krátké chvíle velmi ochladilo. Je to rychlý přechod teplot a zima už dává o sobě znát. Samozřejmě naše tělo na to může reagovat prochladnutím. Buďte v souladu se svým tělem a naslouchejte jeho potřebám. Je dobré reagovat rychle. Tzn. pokud cítíte zimu a prochladnutí - okamžitě se zahřejte. Ať už oblečením nebo vnitřně teplým čajem s citrónem a medem. Je to klasika, ale když to nasadíme rychle, naše tělo nestihne prochladnout a bude zase fit. Pokud cítíte škrábání v krku, celkovou malátnost je to už známka toho, že máte nějaký bacil nebo vir. Mě se velmi na to osvědčil nápoj citrónová tráva, který má antivirové a antibakteriální účinky. Vždy převařím 1 PL v 1 litru vody, ideálně maximálně 2 minuty a mám lahodný nápoj s lehce citrónovou příchutí. Není třeba nijak dochucovat, ale můžete přidat med. Případně můžete podpořit přirozenou obranyschopnost svého těla výborným bylinným čajem Vlčihorská zahrádka s obsahem bylinek nasbíraných na Vlčí Hoře na pomezí Českosaského Švýcarska.
Tipy co jíst na podzim
Všeobecně se ví, že ovoce a zelenina obsahuje spoustu pro tělo prospěšných vitamínů a minerálů. Nemluví se už ale tolik o tom, že čerstvé ovoce a zelenina má ochlazující účinky. Na podzim je pro naše tělo mnohem lepší, když zeleninu vaříme, dusíme či napařujeme a zaměříme se na naše lokální a sezónní ovoce a zeleninu. Na podzim jsou naše sliznice více vystaveny zahlenění. To proto, že se náš organismus preventivně chrání před napadením bacily a viry. Správným tvořením hlenu a jeho opětovným vylučováním si naše tělo udržuje ochranu a obranu před pronikáním virů a bacilů do krevního oběhu, kde mohou škodit. Tyto malé škodlivé organismy se nám do těla dostanou většinou dýchacími cestami a proto je správná zvýšená tvorba hlenu, aby se zase z těla vyloučili. Na podporu odhleňování můžeme použít bylinky jako jsou: tymián, šalvěj, lékořice, bez černý ve formě čaje a nebo si můžeme nakapat do aromalampy éterické oleje: borovice, eukalyptus, máta, tee tree, smrk, geranium. Procházka lesem, nadýchání se čerstvého vzduchu ze silic jehličnatých stromů rovněž pomůže k pročištění dýchacích cest.
Vhodné potraviny pro naší podzimní kuchyni:
Podzimní ovoce
Jablka, hrušky, švestky, hroznové víno.
Podzimní zelenina
Cukety, dýně, kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel, pastyňák), brambory, kedlubny, houby, květák, červená řepa, ředkev, česnek, cibule, červené a bílé zelí.
Luštěniny, obiloviny
Pohanka, jáhly, ječmen, oves, celozrnná rýže, pšenice špalda, kroupy, čočka, hrách, fazole.
Ořechy a semínka
Lískové a vlašské oříšky, dýňová semínka, slunečnicová semínka, lněná semínka.
Je potřeba se stravovat tak, abychom měli vyvážený poměr cukrů, tuků, bílkovin a vlákniny. Zdravé cukry získáme z obilovin, bílkoviny z luštěnin a tuky z oříšků a semínek. Samozřejmě i kvalitní maso je výborným zdrojem bílkovin. Také například lněné semínko je velmi bohatý zdroj Omega 3 a 6 mastných kyselin. Zdrojem vlákniny, vitamínů a minerálů jsou zelenina a ovoce, ovšem tentokrát tepelně upravené.
Kvašená, fermentovaná neboli nakládaná zelenina
Na podzim je velmi vhodné si vyrobit vlastní kvašenou zeleninu. Všichni známe nakládané okurky. Můžeme si také vyrobit kvašenou zeleninu z květáku, ředkve, kořenové zeleniny, zelí, červené řepy a cibule a zvolit kombinace dle vlastní fantazie a chuti. Tipy na vhodné a dobré kombinace: nastrouhaná syrová červená řepa s mrkví a křenem nebo jemně nastrouhaný celer s cibulí a paprikami.
Postup výroby kvašené zeleniny 
Zeleninu oloupáme, omyjeme, nakrájíme na malé kousky nebo nastrouháme, přidáme sůl (já mám ráda himalájskou), drcený kmín, můžeme přidat kuličky jalovce či bobkový list. Důkladně vše rukama promícháme než si zelenina pustí šťávu a napěchujeme do zavařovacích sklenic nebo kvasné nádoby, kterou je třeba zatížit. Do zavařovacích sklenic se prodávají tzv. pružiny, "čertíky", které pomohou zeleninu stlačit. Zelenina si pustí vlastní šťávu a probíhá vlastní kvašení. Je potřeba, aby zelenina byla ponořená ve vlastní šťávě, tak zaručíme, že se nezkazí. Sklenice jen zakryjeme s vloženou pěchovací pružinou, ovšem neuzavíráme napevno. Zelenina bude kvasit a vybublávat šťávu ven. Proto je vhodné sklenice s kvašenou zeleninou postavit třeba do lavoru. Zeleninu necháme kvasit v pokojové teplotě 3 až 5 dní. Poznáme to podle toho, že postupně ustává kvasný proces a přibyde šťávy. V momentě, kdy se kvasný proces zmírní, přendáme zeleninu na chladné místo a necháme vychladit. Po vychlazení napevno uzavřeme a necháme v chladné spíži nebo umístíme do lednice.
Prospěšnost kvašené zeleniny
Zelenina kvasí pomocí vlastních bakterií mléčného kvašení, které sami vzniknou teplem. Sůl a kmín zajistí, že se zelenina nezkazí. Bakterie mléčného kvašení, tzv. laktobacily jsou vynikající a prospěšné pro náš trávicí trakt a podporují obranychopnost našeho organismu. Kvašenou zeleninu je nejlepší konzumovat jako přílohu v menších dávkách. Navíc takto zkvašená zelenina obsahuje velké množství vitamínu C a B, minerály a enzymatické látky, které pomáhají trávení. Chrání tak organismus proti různým infekcím, dodává nám vitalitu, zvyšuje odolnost proti stresu a snižuje vysoké hodnoty krevního tlaku. Léčitelé doporučují konzumaci šťávy z kvašené zeleniny na podporu hojícího procesu při žaludečních vředech a zánětech dvanácterníku. Obsažené látky ze šťávy z kvašené zeleniny pomáhají hojit a zacelovat postižené sliznice.