Jak jsem objevila sochu

2013-07-03 20.56.38Jak jsem objevila sochu

Vždycky mě fascinovaly sochy. Uchvátil mě film o Michelangelovi, středověkém italském sochaři, který tvořil nádherné, dokonalé sochy i malby.

Někde uvnitř mě se ozýval tvůrčí hlas, který mě nabádal, abych tvořila něco z nějakého materiálu přímo prsty. Ukázalo se, že hlína je to pravé. Loni v létě (r. 2013) jsem absolvovala sochařský kurz a dílo se zrodilo….

Tahle první Bohyně se mi opravdu povedla. Sice pod vedením vystudované sochařky, ale i tak jsem na své dílo opravdu hrdá. Obrázek je z ještě ne úplně dokončené sochy.  Se sochou je to složitější v tom, že se vytvoří socha z hlíny, která se nanáší na drátěný základ. Potom se z toho tvoří odlitek ze sádry a původní socha se vlastně zase znovu zničí. Když jsem se dozvěděla, že se to takhle dělá, bylo mi to líto. Týdny práce a veškerá energie, kterou do toho dám je  fuč. 

Nicméně mě to neodradilo a dílo jsem dokončila. Teď mám doma odlitek ze sádry, který už není tak dokonalý jako původní dílo. Totiž se ta soška musí vysekat 

socha vlasy

 

 

ze sádrového odlitku kladívkem a dlátem a takové ty malé detaily už tam pak nejsou vidět. Je to proto, že jsem si vybrala malou velikost (sošku 40 cm vysokou). Její prsty, oči, ústa…a jednotlivé jemné rysy jsou opravdu drobounké. Největší práci mi dali vlasy. Jednotlivé dlouhé lokny. Opravdu to trvalo hodiny a hodiny a měla jsem pocit, že je stále co zlepšovat a že to snad nikdy nedokončím. Tato tvorba je opravdu fascinující. Je to hodně i o objevování sebe sama a svých vlastních hranic. Musela jsem si říct dost a dílo dokončit. Řekla jsem si, že příště vyzkouším sošku z keramiky, která se přímo vypálí z hotového díla z hlíny a nemusí se tvořit odlitek.